Obsah:
CAPM i DDM jsou metody analýzy portfolií cenných papírů. Konkrétně se používají k odhadu hodnoty cenných papírů při ocenění ceny. Oba se však liší z hlediska použití. CAPM se zaměřuje především na hodnocení celého portfolia hodnocením rizik a výnosů, zatímco DDM se zaměřuje pouze na oceňování dluhopisů produkujících dividendy.
CAPM
CAPM, což je model oceňování kapitálových aktiv, rozděluje portfolio investorů do dvou skupin. První skupina se skládá z jediného bezrizikového aktiva a druhá skupina se skládá z portfolia všech rizikových aktiv. Ten se nazývá tangentní portfolio. Předpokládá se také, že všichni investoři mají stejné tangentní portfolio. Míra rizika každého aktiva v rámci portfolia tangentů je rovnocenná s ko-variabilitou tržního portfolia. Když jsou tyto dvě skupiny aktiv kombinovány, je vytvořeno hraniční portfolio. Dále existují dva typy rizik: systematické riziko, které nelze diverzifikovat a nesystematické riziko, které lze diverzifikovat držením pohraničního portfolia. To je hlavní výhoda CAPM: zvažuje pouze systematické riziko, tj. Rizika spojená pouze s daným trhem.
Nevýhody CAPM
CAPM přináší několik nevýhod. Jedním z nich je přiřazení hodnot míře návratnosti bezrizikového aktiva, návratnosti tangentního portfolia a rizikových prémií. Rizikové aktivum je často ve formě státních dluhopisů, směnek nebo bankovek, u nichž se často předpokládá, že jsou velmi nízké. Výnos těchto cenných papírů se s přiblížením ke konci splatnosti neustále mění. Návratnost rizikových aktiv, jako jsou akcie, může být navíc negativní, pokud klesající ceny akcií převažují nad dividendovými výnosy. Rizikové prémie se také časově liší. Dynamická povaha trhu tak má nevýhodu ve statické povaze CAPM.
DDM
DDM znamená dividendový diskontní model. Je to mnohem méně složité než CAPM, protože se zaměřuje spíše na akcie než na celé investiční portfolio. Konkrétně se zaměřuje pouze na akcie, které vyplácejí dividendy, které bývají odvozeny ze stabilních a ziskových společností, jako jsou modré čipy. Využívá definici hodnoty akcií jako aktuální dividendu na akcii, dělenou diskontní sazbou mínus rychlost růstu dividend. Pro stanovení hodnoty zásob proto používá jak vnímání investorů, tak tržní údaje. Model DDM tak nabízí možnost zohlednit očekávání investorů při použití velmi zjednodušeného výběru vstupů a proměnných.
Nevýhody DDM
Model DDM má několik nevýhod. Hlavní nevýhodou je, že ocenění akcií může být velmi citlivé na malé změny vstupů. Mírná změna diskontní sazby investorů může významně ovlivnit hodnotu cenného papíru. Kromě toho se investoři mohou spoléhat na model jako nástroj oceňování, když je stále technicky odhadcem ve svém puristickém smyslu.